Krátký zápisek žasnoucí studentky

Tak nevím, ale mám dojem, že v Bradavicích se něco děje. Původně jsem si myslela, že je to škola, ale přestává se mi to pozdávat – pomalu by z toho mohli udělat pouťovou atrakci, dům hrůzy nebo tak něco. Nebo je normální, že záhadně umírají zcela zdraví profesoři? Že všude kolem téměř denně povlávají různobarevná zjevení? (Jen dneska jsem měla tu čest spatřit zářivě bílou, poloprůhlednou krávu a pak taky nesympatickou černou orvanou osobu připomínající rozpadající se mrtvolu bez nohou, co kolem sebe šířila nepříjemný chlad – Narion mi pak prozradil, že to byl „mozkomor“.) Je běžné, že u školních skleníků se poklidně popásá něco, co blízce připomíná černočerný přízrak mrtvého koně Atily? A nebo že Velkou Síní se večer co večer producírují různí „zahalenci“, jak jim někteří říkají? A to opomíjím všemožné záhady jako mlčenlivý Narion, podivná záležitost se Sevilou a přízrakem a podobně...

Ale děkuju panu řediteli, že v nastálé situaci uvážil naši potřebu rozptýlení a zaměstnal profesora Quenbyho v bělostném kožešinovém hábitu, který dokáže celou hodinu nezávazně prošťukat, nebo profesorku Trelawneyovou, která mi sice během naší stručné konverzace o maximálně osmi větách dokázala předpovědět asi tři blížící se nehody, ale alespoň šlo o drobné záležitosti nezávažné povahy, a já teď docela dychtivě čekám, kdy konečně zakopnu, poliju se inkoustem či něco ztratím... Jak se znám, nebude to trvat dlouho. :) No, dnešní odpolední hodiny byly vskutku velmi osvěžující. :)

Tak, není co dodat. Snad jen že letos je soustředění se na školu opravdu těžkým úkolem. Ale zato je vždycky o čem psát i přemýšlet! :))