Školu čar a kouzel v Bradavicích byste našli v jednom obrovském, impozantním starém hradě se spoustou věží a věžiček, postaveném na krásném místě uprostřed přírody. Je obklopený hustým, tmavým lesem – říká se mu Zakázaný nebo Zapovězený les (samozřejmě proto, že se tam nesmí) – a na druhé straně ohraničuje školní pozemky veliké jezero, na jehož opačném břehu leží kouzelnická vesnička jménem Prasinky. Na nádražíčko v Prasinkách přijíždíme všichni každoročně na začátku roku Bradavickým expresem a odtamtud se přeplavíme lodí přes jezero k hradu, ačkoliv letos jsme my starší letěli na koštěti. Z Prasinek to k hradu není daleko, a těším se, že se tam letos o některém z volných víkendů budu smět pořádně porozhlídnout – to třeťáci už můžou!
Co se jezera týče, myslím, že jsem slyšela něco o příšeře, která tam žije – nebo snad příšerách? Jednou,asi když jsem byla ve druháku, snad o víkendu nebo o prázdninách, si tam pár spolužáků a učitelů vyrazilo rybařit a vrátili se se spoustou dobrodružných historek o potvorách z hlubin. No nevím – dokud neuvidím, neuvěřím. :)
Pokud jde o Zapovězený les – s tím mám zkušenosti veskrze osobní. Brrr... V prvním ročníku jsem se tam podívala, a už nikdy se mi tam asi nebude doopravdy chtít, ani kdyby tam dávali zadarmo čokoládu. Jde mi z toho místa mráz po zádech. Tma, větve, pavouci, podivné zvuky a kdovíjaká stvoření, která se nezastaví ani před vraždou... Náš první profesor Obrany proti černé magii na to doplatil. Na druhou stranu, když stojíte o slunečném odpoledni opření o plot vedle Hagridovy chalupy a z bezpečné vzdálenosti koukáte do toho chladivého šera, na spletené kořeny stromů a plížící se stíny... naráz to podivné ticho, které jako by z lesa vyzařovalo, nepůsobí tak úplně hrozivě. Možná se v tom lese jenom člověk musí umět pohybovat. Já to teda, obávám se, ale zatím neumím...
Co bych vám ještě prozradila... Snad že školní pozemky jsou opravdu obrovské – ani nevím, k čemu to přirovnat, jsou určitě větší než třeba naše čtvrť v Manchesteru, zvlášť jestli se do nich počítá i celý ten obrovský les. Na pozemcích jsou pak taky ještě skleníky a opodál Hagridova chalupa – obojí stojí nedaleko lesa. Úplně na druhé straně, blíž k jezeru, je famfrpálový stadion, a přibližně napůl cesty mezi ním a Hagridovým domkem si dávejte pozor a nepouštějte svoje chlupaté ani jiné miláčky z klecí, protože by mohli zaběhnout do spárů Vrby Mlátivé. Ta stojí uprostřed školních pozemků a jmenuje se Mlátivá proto, že moc ráda tluče do všeho, co jí přijde pod větev...
Tak co dodat, doufám, že jsem vás přesvědčila, že byste se měli přijet podívat!! :)
Co se jezera týče, myslím, že jsem slyšela něco o příšeře, která tam žije – nebo snad příšerách? Jednou,asi když jsem byla ve druháku, snad o víkendu nebo o prázdninách, si tam pár spolužáků a učitelů vyrazilo rybařit a vrátili se se spoustou dobrodružných historek o potvorách z hlubin. No nevím – dokud neuvidím, neuvěřím. :)
Pokud jde o Zapovězený les – s tím mám zkušenosti veskrze osobní. Brrr... V prvním ročníku jsem se tam podívala, a už nikdy se mi tam asi nebude doopravdy chtít, ani kdyby tam dávali zadarmo čokoládu. Jde mi z toho místa mráz po zádech. Tma, větve, pavouci, podivné zvuky a kdovíjaká stvoření, která se nezastaví ani před vraždou... Náš první profesor Obrany proti černé magii na to doplatil. Na druhou stranu, když stojíte o slunečném odpoledni opření o plot vedle Hagridovy chalupy a z bezpečné vzdálenosti koukáte do toho chladivého šera, na spletené kořeny stromů a plížící se stíny... naráz to podivné ticho, které jako by z lesa vyzařovalo, nepůsobí tak úplně hrozivě. Možná se v tom lese jenom člověk musí umět pohybovat. Já to teda, obávám se, ale zatím neumím...
Co bych vám ještě prozradila... Snad že školní pozemky jsou opravdu obrovské – ani nevím, k čemu to přirovnat, jsou určitě větší než třeba naše čtvrť v Manchesteru, zvlášť jestli se do nich počítá i celý ten obrovský les. Na pozemcích jsou pak taky ještě skleníky a opodál Hagridova chalupa – obojí stojí nedaleko lesa. Úplně na druhé straně, blíž k jezeru, je famfrpálový stadion, a přibližně napůl cesty mezi ním a Hagridovým domkem si dávejte pozor a nepouštějte svoje chlupaté ani jiné miláčky z klecí, protože by mohli zaběhnout do spárů Vrby Mlátivé. Ta stojí uprostřed školních pozemků a jmenuje se Mlátivá proto, že moc ráda tluče do všeho, co jí přijde pod větev...
Tak co dodat, doufám, že jsem vás přesvědčila, že byste se měli přijet podívat!! :)
Žádné komentáře:
Okomentovat