Intermezzo: Back to "normal"

Je FAJN být zpátky! Zpátky v Anglii, zpátky doma, a za chvíli taky zpátky v normální - nenormální škole...:) Je to tak strašně fajn, že vás skoro nic nerozhodí, věřte mi! Nevadí vám, že jste se museli ztrapňovat a pod falešnými záminkami vtírat do domácností neznámých kouzelníků, jen abyste absolvovali nepříjemnou, špinavou, dlouhou cestu krbem z Kanady do Londýna; nestěžujete si ani moc nahlas na to, že jste přitom přišli o boty...:D Pak si bez hlesu necháte pěkně od plic nadat od rodičů a jiných rodinných příslušníků za útěk z domova (podle nich) - útěk z vězení (podle vás), ale nálada pořád drží - pokud vás, samozřejmě, okamžitě neposadí na letadlo zpátky...;).
Tahle dobrá nálada prostě má, zdá se, docela dlouhodobý charakter, a je odolná i vůči nepříznivým vnějším vlivům - jako jsou přidrzlí jedenáctiletí kluci, co vám bez mrknutí prolistují knihou, kterou právě čtete, neumí poprosit ani poděkovat, mají určité potíže s prostorovou orientací (projevují se např. při čekání v řadě), a jsou nebetyčně hrdí na to, že už umí máchat hůlkou a že to přitom, představte si, bouchá! :) Teda, tenhle výrůstek, na kterého narážím, mě v Kotli sice moc nepobavil, ale že by mi zkazil náladu...;) Vždyť to se nepovedlo ani tátovi, který mi do banky uložil místo peněz nějaký pochybný dokument - možná je to nějaká jeho hádanka, občas mě takhle zkouší -- že by mi někam zakopal poklad? :D Každopádně, do té doby, než ho najdu, jsem zaprodala svou sbírku karet z čokoládových žabek ve vetešnictví - za něco si nakoupit musím.... Mrzela mě hlavně Rowena a Mungo, ale třeba se mi časem vrátí.
Jediné, co mě za celou tu dobu, co jsem zpátky doma, opravdu dostalo byl - světe div se - pravý britský hlad!! :D Ale ten nakonec skvěle zahnal v Kotli Tom, který nám všem hladovějícím potloukajícím se kolem naordinoval nejdřív banánovou dietu (tolik banánů na jedné hromadě jsem ještě nikdy neviděla, a definitivně ani nesnědla!), pak přihodil pár jablek a mrkví, a nakonec nás odaroval skvělým dortem... No, výborná tečka nakonec, plně doporučuju! :)
Takže, ačkoliv v žádném případě nedoporučuju v rámci zajištění dobré nálady nechat se nejdřív odvézt na rok a půl na nucenou dovolenou na jiný kontinent, tak musím uznat, že návrat domů stojí za to!