úterý 13. listopadu 2007

Hlášení místního rozhlasu:

Varování všem obyvatelům Bradavic! Na vědomí se dává, že během minulého týdne se hradem rozšířila ničivá epidemie neznámého původu! Je prudce nakažlivá, šíří se vzduchem. Projevuje se opakujícími se návaly zloby, necitelnosti, krutosti, škodolibosti, až násilí, a vůbec všemožnými známkami odporu a akty nepřátelství vůči ostatním studentům, především pak k těm z mudlovských rodin. Inkubační doba: neznámá, možná prevence: nejspíše žádná.

První obětí byl Narion Themiall, který se téměř přes noc proměnil z kamaráda a spolužáka v povýšenou bytost, která funkčně vzato vysává pohodu a štěstí ze svého okolí podobně jako to dokáže mozkomor. Dnes, k mé velké hrůze, padla nejspíš i Kate. Včera byla ještě normální, smála se, mluvila s námi a jedla hrušky, dnes je zastánkyní čisté krve a je povznesená nad přátelské vztahy, minimálně s ubožáky z mudlovských rodin.
Nariona zas natolik dobře neznám, ale odmítám věřit, že se z Kate, kterou znám, přes noc stala Kate, kterou znát nechci. Nehodlám to akceptovat - něco za tím musí být!, a chci bezpodmínečně vypátrat virus, který zato může, a vyhnat ho z Bradavic prvním otevřeným oknem.

Pro upřesnění: Wilkuse mezi nakažené nepočítám, ten zcela jistě nejedná mimo své obvyklé hranice; toho budu mít za nemocného až mě pozdraví na chodbě a nabídne mi k opsání úkol do Formulí.

Jak se nemoci bránit: braňte se především nemocným, a to v rámci zachování vlastního zdraví. Myslím, že nemá cenu snažit se být zlejší než oni - navrhuju oplácení zbraněmi, kterými nakažení nevládnou. Humor, optimismus, důvěra v jejich dočasnou pomatenost a brzký návrat do stavu normálu. Sama už jsem na chvíli podlehla děsivému dojmu, že jsou prostě zlí, ale beru to zpět a vyzývám všechny - nezapomeňte,chcem je zpátky, jen zdravé! Je to pouze nemoc!


... nezbývá než doufat, že ne nevyléčitelná...

"Překvapení" :o

Ehm... no tak to vidíte. Katleen se zase jednou viděla jako ta rozumná, a to jen proto, že narozdíl od jiných nežárlí, a pak jí ten zvrat mezi Alexem a Amandou tak trochu vyrazil dech. (Pokud to náhodou někdo ještě neví, Alex teď není s Amandou, ale se Sevilou.) Ačkoliv, opakovat se stejná situace, asi by "nežárlila" znovu... Opravdu ji nikdy nenapadlo, že by se Sevila Alexe pokoušela svést nebo tak něco. Prostě se spolu bavili. A Alex se zakoukal... Tvrdí to, aspoň. Asi mu to věřím, proč by mi taky měl lhát. Ani mu to nemůžu vyčítat - nevím, copak se s tím, že se člověk zamiluje, dá něco dělat?? *nejistě pokrčí rameny* Já nevěřím, že by Alex neměl Amandu opravdu rád... Ale přiznávám rovnou, že mám u ostatních často sklon hledat v nich to nejlepší, tak nějak jim "naddržovat", taky doufám většinou v jejich dobrou povahu či úmysly až do konce (opakuji, u druhých), a jsem schopná odpustit a zapomenout i na to, na co bych raděj zapomínat neměla... (Jinými slovy, jsem nezměrně naivní. Nejspíš na to jednou doplatím... ale to jsme jinde.)
Pravda je, že ta změna sympatií proběhla v tomhle případě opravdu až neuvěřitelně rychle, i pro přihlížející, natož tak pro Amandu. Nedivím se, že je z toho v šoku, a samozřejmě na dně (aspoň tak soudím z toho, co vídám ve škole). Stát se tohle mně, připadala bych si... *zamyslí se* Opuštěně? Beznadějně? Zklamaně? A asi taky podvedeně, přes všechno svoje dobré smýšlení o druhých. Ač bych prostě musela přijmout, že se ten jistý můj milý zamiloval do jiné a nedá se s tím holt nic dělat, bylo by určitě hodně těžké se s tím smířit a nezapochybovat ani na chvilku, jestli vůbec kdy co cítil ke mně, když ho to tak naráz přešlo. *povzdech*
Ach jo. No, je mi Amandy líto a chtěla bych ji nějak podpořit, ale nejsem a asi ani nebudu ten typ člověka, co dokáže jednat lehce s lidmi v takovýchhle nepříjemných situacích. Nikdy jsme nebyly blízké kamarádky a já... *ošije se* Vždyť já jí vlastně nedokážu nijak pomoct. Ale připadá mi od toho rozchodu nesnesitelně, děsivě sama.

čtvrtek 8. listopadu 2007

Amanda Hollyová

Amanda je z Mrzimoru a bude o něco málo mladší než Katleen – chodí o ročník níž než ona. Je to hezká blondýnka, kterou by si člověk mohl z dálky od pohledu splést s Kate – podobná postava, podobný účes – nebýt toho, že docela často nosí růžovou, což zrovna u Kate nehrozí. Ovšem Amandě ta barva docela sluší. Katleen by si sice taky nic růžového asi dobrovolně neoblekla, ale tohle je taková ta známá situace, kdy se vám něco líbí na druhých, ač vás osobně by do toho nedostali ani párem volů. :)
Pokud si ještě vzpomínáte (a souhlasíte s tím), co si Kat poznamenala o spolužácích z Mrzimoru, tak by se asi dalo říct, že klobouk zařadil Amandu do téhle koleje docela dobře. Když přehlédneme triviality typu, že je to jako většina ostatních z Mrzimoru dívka, a pak Katleeninu nijak zvlášť podloženou domněnku, že ji vídá ve škole docela často, tudíž bude asi pravidelně chodit do školy a proto jde nejspíš o pracovitou studentku, najde se ještě pár lepších důvodů... Tak prvotně působí Amanda obvykle mile a přátelsky – s Katleen se sice nijak zvlášť neznají, spíš jen od vidění, ale většinou se pozdraví a občas i prohodí pár slov. Podle Kat bude Amanda taky rozumná – když Katleen vyhledal ten prazvláštní Přízračný Strážce a cosi po ní chtěl, byli to (jako jedni z mála) právě Amanda a Alex, kteří racionálně uznali, že nejlepší způsob, jak se Přízraku zbavit, bude nechat jej a Kat na chvíli o samotě a v klidu, aby si mohli promluvit. Jinak, zrovna s Alexem Amanda už pěknou chvilku chodí a tomu na ní očividně dost záleží, což je pro Kat dalším důkazem, že to asi bude fajn holka...:)
Pokud vás o něco výš zarazilo moje tvrzení, že Amanda působí obvykle docela přátelsky, tak vězte, že tím narážím na fakt, že je občas taky tak trochu nerudná a podle Kat jedná trochu hloupě, a to především tehdy, má-li dojem, že se jí někdo motá kolem Alexe (- a nemyslím tím přímo omotává – takovou situaci bych už radši vůbec nechtěla vidět...:)). Kat tímhle druhem žárlivosti na celé širé okolí objektu svého zájmu nikdy netrpěla a zdá se jí to pošetilé, takže jí některé Amandiny reakce přijdou přehnané anebo úplně zbytečné... ale nakonec – chodí s ní Alex a ne ona, takže je jí to v zásadě jedno. :)
Co ještě dodat... *zamyslí se* Snad ještě, že pokud Kat ví, pochází Amanda z úplně mudlovské rodiny, což si občas řádně odnáší od hlupáků, kteří v tom vidí něco ponižujícího. Naposledy ji jeden takový ubožák proměnil na moment v prase... No, takže na závěr můžeme aspoň zadoufat, že (nejen kvůli Amandě) se takových expertů v budoucnu v Bradavicích bude producírovat o něco míň než doposud...;)

úterý 6. listopadu 2007

Předvečer svátku všech svatých...

... by se v Bradavicích skoro mohl přejmenovat na předvečer svátku všech příšer. :D Veliké dvojité dveře, které znáte jako vchod do Velké Síně, se (za něčí zručné asistence) příhodně odsunuly o pár metrů doprava, aby udělaly místo úzkému obloukovitému kamennému průchodu, kterým každý, kdo se do Síně chtěl dostat, prostě musel projít. Ale nebyl to jen tak nějaký průchod - on byl totiž začarovaný - a každého, kdo do něj vkročil, obestřelo okamžitě nějaké maskovací kouzlo a byla z něj v momentě ukázková obluda...:) K vidění bylo všecko možné, od pavouků, hadů, medvědů, trolů až po obrovské démony, draka nebo zvláštní obrovský chodící strom. Vtip tkvěl hlavně v tom, že poznat, která obluda je kdo, bylo v případě neochoty té dané příšery prozradit svou identitu zhola nemožné a mohlo tudíž dojít k různým zábavným záměnám. Dalším zážitkem bylo jídlo - zkuste se někdy civilizovaně nasnídat, když máte místo rukou lopaty, anebo dokonce kusadla či klepeta (případně ruce nemáte!)... Ale obludy vlastně asi taky civilizovaně nejedí, tak aspoň víme proč. :D
Což mi připomíná, že pan Algarov, který, zdá se, na nás "příšery" celý den tak nějak dohlížel, byl nezměrně krutý a u večeře nám nedovolil se odmaskovat i přes to, že se v jídelně po dlouhé době objevily dokonce i příbory - a my jsme tak promrhali skvělou šanci si jednou za rok připomenout, k čemu jsou nůž a vidlička!! Ale ještě budou Vánoce, tak snad...:)
Naštěstí jsme nezůstali příšerami napořád, protože průchod stejně jako maskovací kouzlo fungovaly obousměrně... Stačilo vyjít ze Síně a maska byla fuč. Ovšem vyjít nebylo vždycky tak jednoduché, protože někteří zůčastnění tvrdohlavě cestu blokovali - chodili pořád dokola tam a zpátky - s tím, že jim jejich současná míra obludnosti nevyhovuje a potřebují být něčím jiným... A to to u některých nebyla ani tak zásadní změna od normální podoby...:p
Časem přišel na řadu i speciální halloweenský program - lov na dýně. Skřítci si stěžovali, že se na dekoraci spotřebovaly úplně všechny dýně (žádný div - v Síni bylo výjimečně víc dýní než svíček), a poslali nás studenty posbírat zbylé dýně na školní pozemky... Někteří zmijozelští brblali něco o sluzích, co jim nemají co poroučet, ale stejně nakonec šli všichni sbírat. :) Nejvíc dýní pobral Evžen, což by Katleen vůbec nevadilo, kdyby ho nezahlídla používat přivolávací kouzlo, které většina prváků (nebo snad i druháků) ještě neuměla, a jí to přišlo nefér. Ale byla to fajn soutěž, ač trochu fyzicky náročná - zkuste tahat s sebou asi tak padesát dýní a ještě přitom běhat... Docela jako mudlovská posilovna! :)
Úplně večer se Katleen ještě vydala s Narionem navštívit Snickers a Kali - tedy jejich pomníčky u Zapovězeného lesa nedaleko Hagridovy chalupy. Na ten nápad je přivedl teď už hodný a pozorný pan Algarov (příbory zapomenuty...:)), který se asi nějak doslechl o Snickers a věnoval Kat svíčku, aby ji za svou první krysu mohla zapálit. Bylo už pozdě, tma jako v pytli, a už v okamžiku, kdy procházeli přes zešeřelé atrium, "ozdobené" pro dnešek spoustou ponurých a trochu strašidelných náhrobků, byla Kat hrozně ráda, že Narion byl ochotný jít ven s ní. Postáli pak chvilku u hrobečků, Narion natrhal kytky a Kat zapálila svíčku a vzpomněli si krátce na ubohé obrečené oběti vrby mlátičky. Ještě, že už všichni vědí, jak je podlá, a drží si mazlíčky pěkně na uzdě...;)
Byl to hezký Halloween - ačkoliv Katleen už navečer šla z toho mumraje příšer trochu hlava kolem... A ještě hezčí by asi byl, kdyby se objevila ještě jedna obluda navíc...

čtvrtek 1. listopadu 2007

Poznámka pod čarou (1)

Listopad: Přesvědčila jsem školníka Filche, ať odemkne dveře, které odemknout nechtěl - a považuju to za svůj první (a jediný) triumf zvící intelektu pravé studentky z Havraspáru! :D